Martin přijel na mezku

Dnešní den je prvním z těch, kdy už opravdu přichází zima. Alespoň podle tradice. Dneska nám měl spadnout z nebe první sníh alias bílý kůň. A nespadl, přestože zima byla pořádná. Na svatého Martina v době globálního oteplení totiž padají z nebe jiné věci. Třeba Svatomartinské víno - naše obdoba mladého francouzského vína Božolé (pardon, vypisovat celé to slovo po francouzsku by mi zabralo víc času než to, co je v téhle závorce). Víno je mladé, svěží, chemicky neupravované a musí se rychle vypít - ha, to zavání velkou party. A taky že jo - všude se mohutně slaví, magistrát slavnostně ukončil kontroverzní opravu Karlova mostu a při té příležistosti uspořádal svatomartinský trh, kde prováděl osvětu o svatomartinské tradici. Oživovat tradice umíme, obzvlášť pokud jde o nějaké slavení spojené s alkoholem. Svatomartinské víno je čupr značka, která vydělává, víno se rychle a výhodně prodá, proto ho vinaři vyrábějí dostatek, přestože byla letos poloviční úroda. A tak bude dobré víno z roku 2010 vzácnější, o to víc v Praze, protože je jasné, že co sa dá Pražákům, to už sa na Moravě nedá pít vůbec. Loni vznikla nesmělá konkurence Svatomartinskému vínu v podobě piva. Pivovar Matuška uvařil speciál Svatomartinské pivo jako alternativu k tradiční huse (jako by normální pivo nestačilo). Letos jeden z malých pivovarů atakoval přímo posvátnou surovinu. Z odrůdy modrého portugalu uvařil Zámecký pivovar v Zábřehu v Ostravě 11% pivní speciál Z VÍNA. Tak vám nevím, až začnou vinaři vyrábět víno ze sladu, vody a chmele, tak se asi nebudu divit.
Má to ještě jednu rovinu - svatý Martin z Tours je patronem vína. To svatý Václav taky - není to náhoda, za vším hledejte symboliku z Bible. Václav se ale postupně stal taky patronem pivovarníků (co by to taky bylo za českého patrona, aby nepodporoval pivo), a tak si Češi chtějí přizpůsobit i Martina a naučit ho pivařství, proto mu kradou hrozny...  (no dobře, konec výmyslů, marketingový tah je svatomartinské pivo asi stejně jako pivo pro dámy na Valentýna. Kdo mi proboha ale vysvětlí pivo Svatomatějovské?)
Znáte ten malý kostelík svatého Martina ve zdi? Tak právě tam byla v roce 1414 poprvé Mistrem Jakoubkem ze Stříbra podávána při mši svátost oltářní pod obojí způsobou (jeden z požadavků husitů), tedy chléb i víno i pro běžné věřící... už už jsem v tom zase chtěla vidět nějakou paralelu, ale omyl, věřícím tam tehdy poprvé byla podávána Kristova krev. No - nic to ale nemění na tom, že ten kostelík mezi Perštýnem a Platýzem je kouzelnej.
Oslavy svátku sv. Martina jsou spojeny s velkým debužírováním - pokud jste se do prasknutí peřejedli husou, neoslavili jste Martina důstojně - alespoň tak to na mě v současné době působí. Ono slavení jídlem má historickou spojitost s obdobím postu, které původně předcházelo Vánocům. V dnešní době z toho zbyl už jen fakt, že na Štědrý den se jí ryba - postní jídlo. Takže svatomartinské oslavy byly zároveň jakýmsi masopustem. Svátek připadal na dobu hlavního tahu hus, proto padaly z nebe dříve kromě sněhu i husy, které se staly tradičním pokrmem pro tyto dny. V Malé encyklopedii Vánoc od Valburgy Vavřincové jsem se dočetla, že ve středověku se na Martina pořádaly slavnostní průvody, které měly obzvlášť rády děti - chodily tam s pestrobarevnými lampiony a lucernami. Dnes jsem taky potkala pár dětí s lampiony. Akorát místo svíček jim na cestu blikala červená dioda. Nojo, časy se mění a nějak se ta moderní civilizace a přehnaná úzkost maminek projevit musí.
Teď jsem si přečetla tenhle výplod a přemýšlím nad tím, jestli náhodou Martin dnes nepřijel na oslu. Zdá se, že ke mně jo.

P.S. Pokud vás cokoli k mým výmyslům napadne, nepište mi to do e-mailů, ale sem, od čeho jsou komentáře :-)